Východně od Merkersdorfu leží 800 let stará zřícenina Kaja. Z hradu je možné si užít nádherný výhled na les národního parku v údolí Kajabachu. Působivá je i hladomorna a 50 metrů hluboká studna.
V blízkosti Dyje leží malebně, v nedotčené přírodě, více než 800 let stará zřícenina Kaja.
Z věže zříceniny Kaja se otevírá nádherný pohled na území národního parku Thayatalu. Na hradním nádvoří je možné si odpočinout pod stoletou lípou a osvěžit se v jejím stínu. K návštěvě Vás zvou zvláštní výstavy a dokumentace historie hradu. Měli byste si však prohlédnout i palác, studnu, zbrojírnu, kapli a hladomornu.
Od pevnosti Kaja lze podnikat vycházky romantickým Thayatalem. Nedaleko hradu se nachází parkoviště pro autobusy, a proto je vhodný pro firemní a školní výlety. Rytířský sál, kaple a hradní nádvoří je možno pronajmout i na pořádání svateb a oslav.
Otevírací doba: Květen až říjen (sobota, neděle a svátky od 10.00 do 17.00 hod.), prohlídky jsou možné kdykoliv po telefonickém předchozím ohlášení
Informace: Městská obec Hardegg: +43 2948 / 8450
~ 1150: Heinrich von Kamegg, vnuk Azza von Kuenring, a jeho syn Hartung von Kaja byli prvními pány z Kaje, kteří se i podle tohoto hradu pojmenovali.
Vztah k českému králi Otakarovi nemohl být špatný. Od r. 1252 do 1278 pobýval král Otakar častěji na hradu Kaja a vydával zde své listiny.
1317; Hrad přechází do rukou českých šlechticů Heinricha (Hinze) a Jana z Lipé. Kaja dočasně získává pověst hradu loupeživých rytířů. Vzniká legenda o Hinzovi, ďáblovi na hradu Kaja.
Od 1419: Zpustošení Kaji husitskými útoky. 1425 je město Retz dobyto a zničeno husity.
1425; Pevnost Kaja získávají Ulrich a Martin von Eytzing. 1432 dostávají oba od vévody Albrechta 800 liber s právem hrad zbořit nebo přestavět. Rozšíření hradu do dnešní podoby.
Rod Eytzingerů získává sňatkem v roce 1434 do majetku i hrad Nový Hrádek.
1526; Bitva o Moháče. Smrtí posledního česko-maďarského krále Ludvíka II. na bitevním poli, přebírají podle úmluvy nástupnictví Habsburkové. Čechy a Maďarsko byly Habsburky spojeny do roku 1918. Na hranici řeky Dyje nastává klid, Kaja ztrácí význam jako hraniční opevnění proti Moravě.
1588; Sňatkem pevnost Kaja přechází na Sixtuse I z Trautsonu. Trautsonové hrad již neobývají. Zemský soud a správa přesídlily do nově postaveného zámku Niederfladnitz.
1687; Kresba Vischera ukazuje již hrad jako zříceninu.
1781; Hraběnka Maria Josefa z Auerspergu dědí "panství Niederfladnitz", do kterého patří Kaja a zámek Niederfladnitz. 1793 dostává Karl Fürst z Auerspergu Kaju lénem. Nechává postavit lovecký zámeček Karlslust (3 km od Kaji). Auerspergové se snaží pevnosti udržovat a částečně je restaurují.
1945; Zřícenina přechází do vlastnictví hraběcí rodiny Waldstein-Wartenberg. V 80. letech musí být zřícenina kvůli havarijnímu stavu uzavřena.
1969; Založení spolku pro zachování pevnosti Kaja, která je později přeměněna na spolek pro zachování hradů a zámků. Pronájem zříceniny a začátek oprav.
Na levé straně se nacházela sýpka, kuchyň pro služebnictvo a stáje. Tato budova měla v průběhu času různá využití, kromě jiného byla i kaplí. Na severní straně je venku přistavěna flankovací zeď. Tam se nachází hladomorna. Ta byla původně cca. 12 m hluboká, nyní je však naplněna několika metry sutiny. Jediný přístup byl přes "jámu strachu" na dně obranné plošiny.
Na pravé straně nádvoří se nachází hradební zeď, která musela být kvůli nebezpečí zřícení, zajištěna. V přední části na vyšší plošině byla budova dříve přistavěna k hradební zdi. V zadní části jsou předsunuty hradní příkopy. Hradební zeď dříve nesla dřevěný ochoz. Z nádvoří následuje přístup ke dvěma skalním sklepům, které byly vytesány do podzemní horniny hradu. Ještě dnes je zde možné spatřit stopy nástrojů. Ráz nádvoří dotváří stará lípa. Především v době květu přispívá obrovský strom ke kouzlu zříceniny. Také stromy v hradním jádru jsou lípy.
Hlavní budova (palác) byla vyhrazena hradnímu pánovi, jeho rodině a vysoce postaveným osobnostem. Je chráněna dvěma dřívějšími věžemi: na západě hlavní hradní věží a na východě věží s bránou. Tyto věže byly dříve o 1-2 patra vyšší. Přístup k vyhlídkové plošině hlavní hradní věže je přes úzké schody ve zdi. Z výšky se návštěvník může rozhlédnout po zalesněném údolí Kajabachu až na druhou stranu do České republiky.
www.hardegg.gv.at
Z věže zříceniny Kaja se otevírá nádherný pohled na území národního parku Thayatalu. Na hradním nádvoří je možné si odpočinout pod stoletou lípou a osvěžit se v jejím stínu. K návštěvě Vás zvou zvláštní výstavy a dokumentace historie hradu. Měli byste si však prohlédnout i palác, studnu, zbrojírnu, kapli a hladomornu.
Od pevnosti Kaja lze podnikat vycházky romantickým Thayatalem. Nedaleko hradu se nachází parkoviště pro autobusy, a proto je vhodný pro firemní a školní výlety. Rytířský sál, kaple a hradní nádvoří je možno pronajmout i na pořádání svateb a oslav.
Otevírací doba: Květen až říjen (sobota, neděle a svátky od 10.00 do 17.00 hod.), prohlídky jsou možné kdykoliv po telefonickém předchozím ohlášení
Informace: Městská obec Hardegg: +43 2948 / 8450
Historie
~ 1050: Předchůdce hradu Kaja byl součástí řady opevnění podél Dyje (Vranov, Hardegg, Seefeld, Staatz, Falkenstein)~ 1150: Heinrich von Kamegg, vnuk Azza von Kuenring, a jeho syn Hartung von Kaja byli prvními pány z Kaje, kteří se i podle tohoto hradu pojmenovali.
Vztah k českému králi Otakarovi nemohl být špatný. Od r. 1252 do 1278 pobýval král Otakar častěji na hradu Kaja a vydával zde své listiny.
1317; Hrad přechází do rukou českých šlechticů Heinricha (Hinze) a Jana z Lipé. Kaja dočasně získává pověst hradu loupeživých rytířů. Vzniká legenda o Hinzovi, ďáblovi na hradu Kaja.
Od 1419: Zpustošení Kaji husitskými útoky. 1425 je město Retz dobyto a zničeno husity.
1425; Pevnost Kaja získávají Ulrich a Martin von Eytzing. 1432 dostávají oba od vévody Albrechta 800 liber s právem hrad zbořit nebo přestavět. Rozšíření hradu do dnešní podoby.
Rod Eytzingerů získává sňatkem v roce 1434 do majetku i hrad Nový Hrádek.
1526; Bitva o Moháče. Smrtí posledního česko-maďarského krále Ludvíka II. na bitevním poli, přebírají podle úmluvy nástupnictví Habsburkové. Čechy a Maďarsko byly Habsburky spojeny do roku 1918. Na hranici řeky Dyje nastává klid, Kaja ztrácí význam jako hraniční opevnění proti Moravě.
1588; Sňatkem pevnost Kaja přechází na Sixtuse I z Trautsonu. Trautsonové hrad již neobývají. Zemský soud a správa přesídlily do nově postaveného zámku Niederfladnitz.
1687; Kresba Vischera ukazuje již hrad jako zříceninu.
1781; Hraběnka Maria Josefa z Auerspergu dědí "panství Niederfladnitz", do kterého patří Kaja a zámek Niederfladnitz. 1793 dostává Karl Fürst z Auerspergu Kaju lénem. Nechává postavit lovecký zámeček Karlslust (3 km od Kaji). Auerspergové se snaží pevnosti udržovat a částečně je restaurují.
1945; Zřícenina přechází do vlastnictví hraběcí rodiny Waldstein-Wartenberg. V 80. letech musí být zřícenina kvůli havarijnímu stavu uzavřena.
1969; Založení spolku pro zachování pevnosti Kaja, která je později přeměněna na spolek pro zachování hradů a zámků. Pronájem zříceniny a začátek oprav.
Popis stavby
Přístup k hradu
Zřícenina Kaja je postavena na skalním hřebenu, který je obtékán Kajabachem a Merkersdorfským potokem. Přístup je možný pouze přes dva mosty. Mezi prvním a druhým mostem se nachází budova s první hradní branou, která byla dříve postavena jako věž s bránou. Druhý most tvoří 40 m dlouhé spojení s hradem. Vstup do hradu byl zajištěn druhou hradní branou s visutým mostem. Na hradě nejprve následuje malé nádvoří, které je od vnitřní části odděleno třetí hradní branou. Tato měla dřív padací mříž, visící volně na zdi předhradí. Z vodící dráhy zůstalo jen několik kamenů.Nádvoří s lípou
Předhradí je nejmladší částí hradu, bylo postaveno ve 14. století. Vpravo vedle brány se nachází 23 m vysoká hradní věž, dominující pohledu na hrad. Jediným vstupem byly dříve dveře vysoko na zdi dvorního průčelí. Vstup v předhradí byl proražen až později. Hodné povšimnutí jsou rohové kvádry hradní věže z pískovce. Když se na ně blíže podíváte, můžete spatřit v pískovci uzavřené lastury a jiné mořské živočichy.Na levé straně se nacházela sýpka, kuchyň pro služebnictvo a stáje. Tato budova měla v průběhu času různá využití, kromě jiného byla i kaplí. Na severní straně je venku přistavěna flankovací zeď. Tam se nachází hladomorna. Ta byla původně cca. 12 m hluboká, nyní je však naplněna několika metry sutiny. Jediný přístup byl přes "jámu strachu" na dně obranné plošiny.
Na pravé straně nádvoří se nachází hradební zeď, která musela být kvůli nebezpečí zřícení, zajištěna. V přední části na vyšší plošině byla budova dříve přistavěna k hradební zdi. V zadní části jsou předsunuty hradní příkopy. Hradební zeď dříve nesla dřevěný ochoz. Z nádvoří následuje přístup ke dvěma skalním sklepům, které byly vytesány do podzemní horniny hradu. Ještě dnes je zde možné spatřit stopy nástrojů. Ráz nádvoří dotváří stará lípa. Především v době květu přispívá obrovský strom ke kouzlu zříceniny. Také stromy v hradním jádru jsou lípy.
Hradní jádro
Přístup k hradnímu jádru je čtvrtou hradní bránou, která byla dříve větší. Hradní jádro je výrazně starší než předhradí. Tam, kde se dnes nachází kaple, byla dříve obranná věž. Silné zdi a chybějící okna dokazují dřívější využití. Navazující hradební zeď je již z větší části rozbořena. Následuje takzvaný "rytířský sál", který byl dříve pravděpodobně využíván jako sýpka a později jako "slavnostní sál". Hned vedle se nachází stará hradní kaple. Na východní straně se dříve nacházely obytné a kancelářské budovy. Polokruhová flankovací věž sloužila k obraně.Studna
Studna měla být dříve 90 m hluboká. V roce 1945 v ní ještě byla voda, při devastaci hradu po druhé světové válce měla být do studny kromě jiného vhozena dubová brána. Ta tam uvázla a vytvořila dvojité dno. Od té doby je studny hluboká už jen 36 m. Na malém nádvoří se studnou se nachází další přístup k hradu, který byl pravděpodobně používán do 12. století, když se hrad skládal pouze z dnešního hradního jádra.Nejstarší část hradu
Přes schody vysekané do skály se 5. branou dostanete na střední nádvoří a tím do nejstarší části hradu. Nápadná je mohutná čelní zeď. Chránila obytnou budovu přes střelami, ale byla se svým dvojitým ochozem také důležitým obranným prvkem. Během renesance bylo nádvoří přestavěno a do čelní zdi byly proražena velké okenní otvory.Hlavní budova (palác) byla vyhrazena hradnímu pánovi, jeho rodině a vysoce postaveným osobnostem. Je chráněna dvěma dřívějšími věžemi: na západě hlavní hradní věží a na východě věží s bránou. Tyto věže byly dříve o 1-2 patra vyšší. Přístup k vyhlídkové plošině hlavní hradní věže je přes úzké schody ve zdi. Z výšky se návštěvník může rozhlédnout po zalesněném údolí Kajabachu až na druhou stranu do České republiky.
www.hardegg.gv.at
